Žádná jiná automobilka se nemůže pochlubit tak bohatou historii v MS jako Ford. Proto se není čemu divit, že Ford již brzy převezme od Lancie titul nejúspěšnějšího výrobce ve WRC.
Ale ještě než přišly úspěchy Fordu, tak si tým musel vytrpět své s neohrabaným Fordem Falcon. Smysluplným modelem se stala až Cortina GT, konkrétně Lotus Cortina. Tým si také mezitím stačil vytvořit novou základnu na bývalém letišti v Essexu (říkalo se mu Boreham). A právě Boreham by se mohl stát synonymem pro vývoj Fordů do World Rally Championship.
Cortina odešla do důchodu v roce 1967, nahrazena byla prvním Escortem specifikace Twin Cam. Jméno Escort se postupem času stalo v MS legendárním. První vítězství Escortu přišlo už v roce 1968, když Hannu Mikkola vyhrál Rally 1 000 Jezer. Escort poté sbíral úspěchy dalších třicet let, ten poslední přišel v rukou Carlose Sainze, když Španěl vyhrál v roce 1997 Rally of Indonesia.
Původní Escort Twin Cam byl brzy nahrazen novým Escortem s motorem BDA a převodovkou ZF (její již několikátá evoluce je momentálně používána pod názvem TC). Od roku 1970 dělal Ford s Escortem opravdu velké pokroky, vůz byl lehký, měl fantastický balanc, a motor o výkonu až 200 koní (tuto hodnotu zajišťoval šestnáctiventilový motor o objemu 1,8l). Vůz vyhrál jak na klasických evropských soutěžích, jakými jsou například Rally 1 000 Jezer nebo RAC, ale také na maratónské Safari Rally. Ale pokud si Ford myslel, že s první generací Escortu dosáhl opravdových úspěchů, tak se mýlil, protože to nejlepší měl Escort ještě před sebou.
Evoluce Escortu, zvaná RS1800, zůstává i nadále nejúspěšnějším modelem americké značky. RS1800 získal celkem 17 vítězství, když první z nich se podařilo dosáhnout Timu Makinenovi v roce 1975 na RAC Rally. Motor už v té době dával 245 koní, tato hodnota byla ještě navýšena v roce 1979, když Ford přišel se vylepšeným vstřikováním paliva. Není tedy k podivu, že Bjorn Waldegaard v této sezoně získal titul stejně tak jako Ford. O dva roky později získal titul Ari Vatanen, bylo to opět s RS1800, ovšem privátního týmu.
Když soutěžím MS kralovaly vozy skupiny B, Ford zrovna nezářil, a tak si musel počkat až na jejich zákaz. Ten přišel a Ford nasadil model Sierra. První evoluce Sierry měla výkon zhruba 300 koní, ovšem náhon pouze na přední nápravu byl handicapem. Přesto dokázal s tímto vozem Didier Auriol zvítězit na Tour de Corse, to se psal rok 1988.
Příchod Sierry Cosworth 4x4 měl opět udělat Fordu papírového aspiranta na titul. Jenže praxe byla jiná. Jedním z mála povedených podniků byla například Rally Monte Carlo 1991, kterou Francois Delecour dokončil jen malý kousek od vítězství. Jen připomeňme, že to byl jeho debut nejen s Fordem, ale i s vozem s pohonem 4x4. O pár let později vyhrával Delecour s Escortem Cosworth, ale celkově byla 90. léta 20. století lety nenaplněnými.
Další velký krok přišel ironicky až po odstěhování se z Borehamu. Na konci roku 1996 převzal vývoj Escortu a začal se pomalu soustředit na vývoj Focusu WRC tým M-Sport z Cumbrian, jehož majitelem je Malcolm Wilson. Focus “si užíval“ úspěch již od počátku, když ho pilotoval především Colin McRae. Skot dosáhl devíti vítězství s počáteční evolucí Fordu Focus WRC.
Model z roku 2003 byl důležitým základem pro úplně nový model, první model navržený Christianem Loriauxem, Focus RS WRC 05. Tento model ukončil 27leté čekání Fordu na dominanci v MS, když v roce 2006 Marcus Grönholm a Mikko Hirvonen získali titul. Tento úspěch se jim podařil zopakovat i o 12 měsíců později. Marcus Grönholm se stal neúspěšnějším jezdcem Fordu, když pro něj za dva roky jeho působení u týmu získal 12 vítězství.
Statistika Fordu:
Vítězství: 73
Nejúspěšnější jezdec: Marcus Grönholm, 12 vítězství
