Na úvod našeho povídání se nám prosím představte…
Karel: „Ahoj, jmenuji se Karel Kupec a za sedm let oslavím třicítku. Pocházím z Šumperka, jsem svobodný a zatím bezdětný. Kromě bratra Radka mám ještě malou sestřičku Sophinku. Studuji dálkově trenérství na Fakultě tělesné kultury v Olomouci a pracuji v rodinné firmě jako manažer.“
Radomír: „Také já zdravím čtenáře Autosportu.cz, jmenuji se Radomír Kupec, je mi 21 let a studuji na Ekonomicko - správní fakultě Masarykovy Univerzity v Brně.“
Jak jste se dostali k automobilovému sportu?
Karel: „K automobilovému sportu nás přivedl táta, který odmalička snil o tom, že se stane rally závodníkem. Jeho sen se splnil až po čtyřicítce, když začal závodit s Lancií Deltou HF Integrale na tratích volných závodů. My s bráchou závodíme od roku 2002, kdy jsme debutovali v autokrosu. Ten jsme jezdili až do roku 2011 a následující sezony jsme začali startovat na volných podnicích v rally.“
Radomír: „Když mi bylo sedm let, tak táta přivezl domů první autokrosový speciál. Tehdy měla bugina slaboučký motor o objemu 125 ccm a s variátorem. Hned další rok jsme začali závodit, přičemž jsme se s bráchou v kokpitu střídali. On jezdil sobotní závody v rámci MČR, já v neděli Pohár sponzorů.“
V rally jste začínali ve Volném poháru, jak vzpomínáte na své první starty?
Karel: „Jdeme do všeho s bratrem společně, a tak nemůže být divné, že i první start byl pro oba na stejné soutěži. Tou byla Rally Hořovice 2012 a já si svůj první start pamatuji, jako by to bylo včera. Tehdy pršelo a premiéra to rozhodně nebyla jednoduchá, neuměli jsme pořádně rozpis a všechno bylo hodně hektické. Nakonec z toho ale bylo 4. místo v kategorii a 15. celkově, takže ostuda to nebyla J.“
Radomír: „První starty ve Volném poháru byly úžasné. Úplně něco nového, jiný styl jízdy, psaní rozpisu. A hlavně mnohem větší porce závodních kilometrů než tomu bylo v autokrosu. Navíc se nám nějakým zázrakem povedlo zvítězit hned při našem debutu na Rallye Hořovice, a také v celkové klasifikaci Volného poháru 2012.“
Jaký byl přechod z buginy do rallyového auta? Nezavazel vám spolujezdec?
„Přechod z buginy do rallyového auta byl u mne i bratra v pohodě. Dokonce jsme našli i výhodu v spolujezdci, neboť je si s kým občas trochu pokecat J.“
Jak celkově hodnotíte soutěže Volného poháru?
Karel: „Soutěže se hodně liší, některé by se v klidu mohly ucházet o pořádání mistrovských podniků. Například Radouňská rally, ta je vždy pořadatelsky zvládnutá na jedničku - jiné jsou na katastrofální úrovni, viz. Rally Hořovice, kde jsem zažil dost nepříjemnou nehodu jen kvůli nedbalosti pořadatelů při signalizaci žlutými vlajkami. Tyto soutěže jsou dostupné, navíc za zlomek nákladů.“
Karel si kromě peugeotu vyzkoušel i krasavce typu subaru a lancie, jaké je svezení s těmito skvosty?
Karel: „Svezení s lancií je krásné hlavně proto, že fanoušci kolem tratí jsou nadšení, když takové auto vidí, fandí a mávají, chtějí se fotit, prostě je to srdcová záležitost. Co se týče řízení samotného, tak je to 25 let staré auto, které nefunguje tak, jako dnešní auta. Ale jak říkám, je to srdcovka. S imprezou jsem jel jen jeden závod, svezení to bylo pěkné, ale když bych to měl porovnat s lancerem, tak to vůbec nejede v nízkých otáčkách a na výjezdech z vraceček jsem musel bodlovat po spojce. Nicméně jsme zvítězili ve dvou rychlostních zkouškách celkově, a tak na to mám pěkné vzpomínky.“
Radomír: „Možnost svezení s deltou jsem naštěstí využil i já a musím říct, že řídit takové auto je mnohem obtížnější, než řídit „dvěstěšestku“. Stejně tak jako je rozdíl mezi ní a vozem R2. Delta je však legenda a svezení s ní je velký zážitek.“
Kterého výsledku si nejvíce ceníte?
Karel: „Vítězství v Českém poháru a Mistrovství České republiky ve slalomu a obřím slalomu v juniorech ve sjezdovém lyžování a účasti na juniorském Mistrovství světa v italském Roccarrassu v roce 2012. Z automobilových závodů pak titul Mistra České republiky v autokrosu z let 2004 a 2008 a vítězství legendárního závodu ME v Nové Pace v roce 2009.“
Radomír: „Nejvíce si cením výsledku na Radouňské rallye 2013. Radouň patří mezi špičku ve Volném, teď již Českomoravském poháru, a rychlostní zkoušky i organizace jsou tu špičkové. Navíc se nám s Peugeotem 206 RC podařilo prosadit na stupně vítězů v absolutním pořadí mezi mnohem silnějšími lancery. Bylo to vlastně doposud naše jediné pódiové umístění v celkové klasifikaci, takže volba je celkem jasná.“
Letos jste se rozhodli, přestoupit o ligu výš a startovat při Rally Jeseníky. Jaké máte dojmy z „domácí“ soutěže? Jste spokojeni s výsledky?
Karel: „Rally Jeseníky je náš domácí závod, ale zdejší tratě jsem moc neznal. Ve Šternberku jsem byl dvakrát v životě, a to jako malý prcek na závodech do vrchu Ecce Homo a pak asi před měsícem, kdy jsem se byl podívat na šternberském hradu. Musím říct, že centrum města je opravdu krásné. Co se týče tratí rychlostních zkoušek, tak se mi nejvíce líbila RZ Dobřečov - Stříbrné hory, ale i ostatní byly velice pěkné. S výsledkem závodu jsem nadmíru spokojen, zvykal jsem si na úplně jiný vůz, nového spolujezdce a cílem bylo závod dokončit bez ohledu na to, na jaké pozici. Takže stříbro je pro nás jen třešnička na dortu a my na sobě musíme tvrdě pracovat, abychom se i nadále zlepšovali.“
Radomír: „Mé dojmy ze soutěže jsou perfektní. Zažil jsem za volantem Fiesty R2 velké množství zábavy, adrenalinu a přál jsem si, aby byl závod ještě o kus delší. Auto fungovalo zkrátka fantasticky, bohužel jsme s vozem před závodem ujeli jen asi 10 km a já měl pomalejší start do soutěže, a tak jsem díky svým chybám nabral značnou ztrátu hned na první vložce. Druhá sekce však byla mnohem lepší, a já doufám, že se podaří ještě zrychlovat. Tímto musím poděkovat panu Brožovi a jeho Rally teamu TMS za výborně připravené auto a perfektní servis.“
Pro první sprint jste zvolili nové spolujezdce, jak se vám s nimi spolupracovalo?
Karel: „Petra Glössla jsem kontaktoval na doporučení Adama Eliáše (Adame, díky) a myslím, že lepší tip jsem dostat nemohl. Petr mi obrovsky pomohl, protože ačkoliv už jsem poměrně zkušený závodník, tak pro mě bylo všechno nové a on jako spolujezdec navodil v autě super pohodovou atmosféru. Hodně jsme se nasmáli a i lidsky jsme si dobře sedli, takže doufám, že vzájemná spolupráce bude pokračovat i nadále. Petře, DÍKY!!!“
Radomír: „S Verčou Ščotkovou jsme vlastně takovými nováčky, a to nejen v seriálu Rallysprint série, ale v rally celkově. Až na pár chyb, kterých jsme se v rozpisu dopustili, to nebylo tak špatné a věřím, že příště to bude zase o kus lepší. Musíme zapracovat hlavně na rozpisu.“
Kde všude vás ještě letos uvidíme?
Karel: „Rádi bychom se představili na Rally Klatovy, potom určitě ve Vsetíně a moc rád bych se ještě letos svezl někde na šotolině. Uvidíme, jak to vše dopadne, auto si pronajímáme, a tak musíme doufat, že bude na podniky, které chceme jet, volné.“
Radomír: „Letos se s největší pravděpodobností objevíme už jen na sprintu ve Vsetíně, možná se zadaří odjet ještě 3. 10. Klatovy. Rozjednané jsou taky závody v Praze a prosincové mikulášské klouzání ve Slušovicích.“
Už jistě spřádáte plány pro příští rok, dovolíte nám nakouknout pod pokličku?
Karel: „Na počátku léta jsem se přihlásil do soutěže AUTOKLUB RALLY TALENT 2016, kde se mi podařilo zvítězit v kvalifikačním kole. Na konci října se koná finálové kolo a pokud se mi podaří zvítězit a budu vybrán jako talent, tak bych se měl zúčastnit RSS 2016. Udělám pro to vše, co je v mých silách, protože to je pro mě obrovská příležitost a velká motivace, za kterou tímto děkuji Autoklubu ČR.
Radomír: „Plánem pro příští rok je zúčastnit se kompletního seriálu Rallysprint série! v kategorii R2, pokud to podmínky a čas dovolí. V příštím roce mě čekají také státnice, ale věřím, že na závody prostor zůstane.“
Co děláte, když nezávodíte? Co vás baví?
Karel: „Ve volném čase, kterého moc není, se rád věnuji cestování, sportu a v zimě se snažím chodit pravidelně do sauny. Jinak samozřejmě auta. Ročně najedu cca 100.000 km, takže fakt skoro pořád sedím v autě. A když v zimě nějaký čas zbude, rád usednu v noci do myšáku a chodím se klouzat.“
Radomír: „Když nezávodím, tak se dá říci, že chodím do školy a pracuji. Co nejvíce času se snažím věnovat také cestování, které mě v posledních dvou letech chytilo, a snažím se tak využít možností, které dnes jsou a podniknout co nejvíce zahraničních cest.“
Jak by dopadla situace, kdybyste měli oba usednout do jednoho auta? Kdo půjde za volant a kdo navigovat?
Karel: „Tato situace doufám nikdy nenastane, živě vidím totiž její důsledky. Oba bychom si šli sednout za volant, kde by vznikla velká hádka, kdo bude řídit. Sedadlo spolujezdce by zůstalo určitě prázdné JJJ.“
Na závěr bychom chtěli poděkovat rodině za podporu, týmu SPARROW RACING a Rally teamu TMS Jirky Brože za špičkové servisy a perfektně fungující auta, Petru Glösslovi za to, že si mě vzal do své péče, Verči Ščotkové za spolupráci a firmám MT TAPES s.r.o, AKTOS OKNA s.r.o, BONARK s.r.o, BOIVARK s.r.o, BONDUSTRIAL s.r.o, SUPROFOL s.r.o, AGREGA a.s, IZOS s.r.o, UNIPRO s.r.o, TRIFOX s.r.o za finanční podporu. A samozřejmě také všem fanouškům, kterých bylo kolem trati spoustu.
