V polovině května se odjel druhý podnik slovenského mistrovství v rally – Rally Tatry. Nejstarší aktivní soutěž se u našich východních soupeřů jezdí s malými přestávkami od roku 1969 a letošní ročník byl jeho půljubilejní. 45. Rally Tatry se i letos započítávala do Tatransko – valašského poháru, což zaručovalo pořadatelům i větší počet posádek z Česka. Celkem organizátoři převzali 60 dvojic, kterým připravili osm rychlostních zkoušek.
Rally Tatry (SVK) | foto: Hlinka, Daniel
Ve startovní listině byly i tři posádky, které našly zázemí v slušovickém týmu Minařík racing. Stejně jako v Prešově, i pod Tatrami startoval Pavol Cireň s Marcelem Hrankou s Renaultem Clio R3 Max. Obsah motoru renaultu zařadil posádku do třídy 5, kde měla slovenská dvojice deset soupeřů. Po absolvování všech rychlostních zkoušek, které doprovázely i přívalové deště, si dojeli Pavol s Marcelem pro 2. místo ve třídě 5, 8. místo mezi dvoukolkami a 21. příčku v absolutní klasifikaci.
Rally Tatry (SVK) | foto: Hlinka, Daniel
Již zmiňovaný Tatransko – valašský pohár (TVP) přilákal na start do Popradu mimo jiné i posádku Petr Krajča – Jan Houšť a jejich modrožlutý Renault Clio Sport. Zástupci z Želechovických pasek startují ve třídě 8 a tentokráte měli na trati sedm soupeřů. „Původně jsme neměli soutěž pod Tatrami v plánu, ale dobrý výsledek na Valašce nám vnukl myšlenku vyzkoušet i druhou rally z TVP. Pro naši posádku to byla zcela nová soutěž, a tudíž jsme neměli představu, co nás zde čeká. Přírodní živly se na nás maximálně vyřádily a zážitky jsou proto velké. Závod to byl neskutečně náročný. Petr „Balvan“ to na rampě zkušeně okomentoval: „Máme čerstvou zkušenost z Krumlova s volbou pneumatik, ale to, co bylo tady v sobotu, jsem ještě nezažil.“ Na RZ Vikartovce bylo pět úseků se zcela rozdílným počasím. Postupně se zde vystřídal déšť, sucho, vlhko, průtrž mračen i slunce. Původně jsme chtěli bojovat s Martinem Březíkem o umístění v TVP, ale ten do Popradu nepřijel. My jsme v poháru v Tatrách bodovali třetím místem celkově, což nám nakonec vyneslo prvenství v celkové klasifikaci třídy. Ve třídě 8 jsme pak dojeli druzí, což je pro nás v letošní sezóně nejspíš místo předurčené. Cíl daný před soutěží jsme tedy splnili a za vítězství v poháru jsme dostali týdenní pobyt v Chorvatsku pro čtyři osoby,“ přiblížil závod pod Tatrami Jan Houšť. Nezbývá než doplnit, že vedle stříbra ve třídě a 3. místa v celkové klasifikaci TVP, si posádka Petr Krajča – Jan Houšť vyjela v Popradu 9. místo ve dvoukolkách a 22. místo v absolutní klasifikaci.
Rally Tatry (SVK) | foto: Hlinka, Daniel
Na startu slovenské soutěže nemohly chybět ani dvě krásné ženy usedající do Renaultu Clio Sport. Samozřejmě, že je řeč o Michaele Debnárové a Lucii Laurincové, které byly jedněmi ze soupeřů Petra Krajči ve třídě 8. „Do Tater jsme se velmi těšily, už startovka napovídala, že úroveň závodu bude vysoká. Rally Tatry jsou specifické tím, že je to jediná soutěž v rámci slovenského mistrovství, kde se jezdí divácky atraktivní večerní městský okruh a mně osobně se zdejší atmosféra velmi líbí. Jediné, co se mi nelíbilo, že dvě hodiny před naším startem začalo pořádně pršet (smích). Držely jsme se teorie, že na okruhové zkoušce se závod nevyhrává, ale dá se zde lehce prohrát. Obzvláště, když je mokrý a uklouzaný, takže jsme tuto zkoušku projely na jistotu. V sobotu jsme se probudily do slunečného rána a vypadalo to na krásný teplý den. První kolo zkoušek jsme začaly opatrně s dost velkými rezervami, které jsme byly odhodlané v další rundě erzet stáhnout. No, co čert nechtěl, už před čtvrtou RZ nás zastihl silný déšť. Než jsme se přesunuly do servisu, spustila se šílená dešťová průtrž doprovázená kroupami, která mechanikům polámala stany, a celý servis doslova plaval na vodě. I přes toto nepříznivé počasí se kompletně promočení mechanici o naše bílé enko postarali, jak se patří skvěle. Podmínky byly velmi těžké a počasí stále nepředvídatelné, tudíž bylo těžké správně zvolit pneumatiky. Dešťové přeháňky byly lokální a o deset kilometrů dál svítilo nad krajinou slunce. My jsme vsadily na jistotu a zvolily jsme mokré pneumatiky. Mezitím pořadatelé zrušili z bezpečnostních důvodů průjezd pátou zkouškou. Proto jsme se přesunuly o 20 km dál na další zkoušku, kde krásně svítilo sluníčko a spíše byly podmínky pro opalovačku. Byť na mokrých gumách, byly jsme o 20 vteřin lepší než při prvním průjezdu touto zkouškou. Nabuzené na další lepší časy jsme vyrazily vstříc posledním dvěma zkouškám. Jenže opět změna počasí a déšť nás hned uzemnil s tím, že zrychlovat by přineslo velké riziko havárie. Proto jsme se soustředily na bezpečné dokončení soutěže a cestu zakončily na cílové rampě. Tímto chci poděkovat L Racing teamu za podporu, za technické zázemí a servis během soutěže klukům z Minařík racing, mému Milanovi za zabezpečení všeho ostatního. A nesmím zapomenout ani na Lucku, která mi opět dodávala skvělou náladu,“ popsala dění během závodu Michaela Debnárová. Jediná ryze ženská posádka ve startovním poli Michaela Debnárová – Lucie Laurincová obsadila ve třídě 8 pátou příčku, ve dvoukolkách skončila dvacátá a v absolutní klasifikaci jí patří 35. příčka.
