Lukáši, loňská sezóna byla hodně krátká, jak se na ni díváš?
„Byla to hodně složitá sezóna plná nejistoty a člověk vůbec nevěděl, co bude následovat za den, natož za týden. Do poslední chvíle nebylo nic jisté. Příprava na závody byla těžší, než kdy jindy, a od toho se vše odvíjelo. Tady bych chtěl smeknout poklonu před pořadateli, kteří investovali svůj čas, energii a nemalé peníze do pořádání závodů. Ne vždy byla jejich snaha dovedena až do konce, ale to je jiná kapitola. Díky za každý závod.“
Ty jsi ze zkrácené sezóny vydoloval post vicemistra ve třídě 5, spokojenost?
„V průběhu roku startovalo ve třídě 5 pět posádek, z toho já a Václav Stejskal pravidelně. Proto si myslím, že z tohoto pohledu se takové umístění očekávalo. Samozřejmě mohlo to být i lepší, ale také horší. Spokojenost převládá.“
Stejné umístění jako v roce 2019… Který vicemistr má pro tebe větší hodnotu?
„Rok 2019 se nesl v duchu premiérového roku s novým vozem. Ve třídě jsme byli tři pravidelně startující, ale jinak bodovalo deset jezdců. Když jsme si s Pavlem na konci roku došli pro ocenění za celkovou druhou příčku, tak jsme měli pochopitelně velkou radost. Zároveň jsem ovšem cítil, že nám chybí rychlost. Vloni jsem stejné umístění zopakoval. Ale pokud porovnám tyto dvě sezóny, tak vloni jsme byli k Vaškovi už mnohem blíž a někde jsme byli i rychlejší. Tudíž loňského výsledku si cením více.“
Druhá sezóna s Citroënem DS3 R3T Max, na kolik % dokážeš toto auto využít?
„Využít na 100 % tak obtížné auto jako je DS3 v nastavení a řízení, tak to ještě určitě neumím. Za sucha je to v pohodě a docela si věřím, což je vidět i na časech, kdy se pohybujeme vepředu i v celé skupině dvoukolek. Bohužel největší problém nám dělá ještě stále voda nebo dost střídavé podmínky, nedaří se nám úplně správně nastavovat setup, a tím hodně ztrácíme. Mám tedy ještě stále na čem pracovat.“
Jak jsi vnímal souboje s Václavem Stejskalem?
„Vloni už byla mezi námi cítit rivalita. Bylo hezké, když jsme se na některých erzetách přetahovali o vteřiny, někdy i o desetiny. Na Valašce jsme dokonce vyhráli první etapu, bylo o co závodit, a tak to má být. Oba jsme přátelé a sportovně přiznávám, že Vašek byl lepší a vítězství ve třídě si zasloužil, ale motivace pokořit jej, je velká.“
Který závod byl pro tebe tím nejpovedenějším?
„Odjeli jsme tři závody a ten nejpovedenější pro nás nedopadl dobře. Valašskou rally jsme dobře rozjeli a to i přesto, že Michelin pro nás neměl gumy. V první etapě jsme byli ve třídě třikrát nejrychlejší a i zbývající časy byly slušné. Na konci dne jsme vedli třídu a těšili se na další souboje. V úvodu druhé etapy ale přišly problémy s brzdami a my museli odstoupit. Z prvního místa ve třídě a třetího mezi dvoukolkami to hodně mrzelo.“.
Nyní jsme opět v „zakazovaném a uzavřeném“ období, jak trávíš svůj volný čas a udržuješ si fyzičku?
„Co si budeme namlouvat, je to špatná doba. Já se to snažím moc neřešit, neboť pokud bych měl denně sledovat čísla a co nám „vrchnost“ přikazuje, nejspíše bych se rychle zbláznil. Chodím do zaměstnání a následně pracuji na svém. Přestavuji barák, takže práce mám víc než dost a mohu se soustředit na pro mne důležitější věci. A co se týká fyzičky, ta je a bude v pořádku.“
Sezóna 2021 je hodně zastřená, přesto… jak by mohl vypadat tvůj plán?
„No to je složitá otázka. Ta nejistota je špatná a nic nejde plánovat. Vůbec nevím, jak bude vypadat další sezóna. Samozřejmě, že bych velice rád co nejvíce závodil. Čekají mne ovšem povinnosti okolo dokončení bydlení a s tím spojené další záležitosti. Přece jen závodím pro radost a žádný pohár za vítězství mi domov nepostaví. Uvidíme, jak to všechno dopadne, jestli budou prostředky a sponzoři. Necháme se překvapit…“
Poděkování…
„Chtěl bych poděkovat za uplynulou sezónu hlavně rodině a nejvíce tátovi, potom Pavlovi za skvělou spolupráci a našim mechanikům, fanouškům a sponzorům, prostě všem, kteří i přes tuto dobu byli s námi. Vážím si toho.“
