A malá kvízová otázka na úvod… Víte, proč se Mírovi Čabajovi říká „Antoan“? Odpověď najdete na konci rozhovoru.
Za sebou máš devátou sezonu, jaká podle tebe byla?
„Za mě to byla moc dobrá sezona. Na to, že to byla sezona s novými třídami a my ani pořádně nevěděli, kam budeme zařazeni, tak jsme nakonec jeli proti několika zajímavým autům, jako byly například Renault Clio S1600, Citroen Saxo Kit Car nebo Renault Clio R3. Musím pochválit pořadatele i za počet závodů. Letos jich bylo osm, což je skvělý počet na pěkné svezení. Nám se letos dařilo a na každé soutěži ve velké konkurenci jsme dosáhli na pódium, což je skvělé. Nakonec jsme vyhráli třídu, z čehož mám obrovskou radost, hlavně s ohledem na silnou konkurenci. Já jsem ale hlavně rád, že jsme v pořádku a dojeli vždy ve zdraví až na cílovou rampu. Ten pohár po závodě, to byla už jen ta pomyslná třešnička na dortu.“
Pojďme trošku rozebrat tvé letošní starty. Už jsi to lehce nakousl, co start, to cíl, tady budeš asi velmi spokojený…
„Samozřejmě… Každého jezdce závody vždy baví, když auto funguje a když nemusí řešit nějaké technické problémy. Od toho se odvíjí i pohoda v autě. Lhal bych, kdybych řekl, že jsme měli bezstarostnou sezonu, neboť vždy se něco najde. Ale vždy to byly drobné věci, které se rychle vyřešily. Takže pohoda.“
Která soutěž ti nejvíce sedla? A byla nějaká, kde ses trápil?
„Letos se mi nejvíce líbilo na Bohemce. Je trošku paradoxem, že právě tato soutěž patří mezi mé méně oblíbené. K dobré náladě mi nejvíce přispělo, že jsem s klukama ve třídě bojoval až do poslední rychlostní zkoušky. Ale jinak každá soutěž má své kouzlo. Valašská rally je krásná svou náročností, kdy se jede po zimě a na cestách je ještě sousta posypového materiálu, šumavská soutěž je zase pěkná svým charakterem. Byl bych asi špatný patriot, kdybych nevzpomenul domácí rally v Českém Krumlově, což je má srdeční záležitost. Hustopeče se jezdí v krásném prostředí a kdo nepoznal kouzlo „autobusáku“ na zlínské Barum rally, ten neví, o čem je šílené fandění diváků. Rovněž skvělá organizace funguje i v Pačejově. Prostě na každé soutěži je něco, co vás chytne. Jen v Německu jsem letos nestartoval, tak snad někdy jindy.“
Vedle českého mistrovství jsi bodoval a třídu vyhrál i ve slovenském mistráku, byl to záměr? Výhra u našich sousedů je o to úsměvnější, neboť jsi startoval pouze na dvou závodech, a to ještě v České republice…
„Záměr to nebyl, ale když jsme byli na Valašce, tak jsme si říkali, že se do slovenského mistráku přihlásíme a třeba v průběhu roku zkusíme nějakou soutěž u „bratrů Slováků“. No a když jsme se přihlásili na Valašce, tak proč do toho nejít i v Hustopečích (smích). A že jsem udělal slovenský titul, aniž bych odjel jedinou erzetu na Slovensku? Myslím, že se takový kousek ještě nikomu nepovedl, ale statistiky moc nesleduji. Je to rarita (smích).“
Jako poslední start v sezoně sis dal hezký bonbónek. Kde se zrodil nápad jet Rally Kroměříž s Opel Asconou?
„Do budoucna se předpokládá, že dieselové vozy v automobilových soutěžích skončí a tento fakt mne nutí pomalu řešit, s čím pojedu do budoucna. Rally mne hodně baví a nerad bych jí opouštěl. Soudobá auta jsou pro mne finančně nedostupná, nebo jsem nenašel takové, z kterého bych se posadil na zadek. Samozřejmě, myšleno super auto za super cenu. Proto jsem se rozhodl jít cestou historika, který u nás zažívá jakýsi comeback. Jsou zde různorodá auta a jezdci s nimi umí také pěkně jezdit. A tato skupina si nachází i čím dál víc diváků. No a start v Kroměříži se nabízel jako ideální test.“
A jaká byla moravská soutěž?
„Rally Kroměříž je taková malá „Barumka“. Byly to pěkné a těžké rychlostní zkoušky a celkově bych řekl, že to byla i těžká soutěž. Pro kluky z ČMPR to bylo určitě super svezení.“
Prozradíš něco více k Opelu?
„Opel Ascona B je dvoulitrový atmosférický „zadohrab“, který na svůj věk umí docela obstojně závodit. Auto jsem pořídil od Mirka Janoty, ale svůj závodní původ má ve Finsku.“
Trošku se obávám, že od dieselů utečeš do historiků. Vyvrátíš nebo potvrdíš mé obavy?
„Nenazval bych to obavami… Samotný přestup je běh na dlouhou trať, ale rozhodně bych chtěl minimálně zkusit, jaké to je jet s historikem.“
Co plánuješ do sezony 2023?
„Sezona 2023 je zatím jasná jen v tom, že bych jel i nadále s Fabií. V tuto chvíli ještě není určené, které mistrovství pojedeme. Vše je zatím v jednání.“
Nedá mi to, abych se nezeptal… Při Rally Český Krumlov jsem viděl v servisu patrně nejmladší mechaničku v kombinéze. Jak vnímá dcera tátův koníček a dovedeš si představit, že by šla ve tvých šlépějích? S klíči pod autem jí to docela šlo…
„Nejen na Krumlově, ale na všech dostupných závodech kolem baráku za mnou jezdí má tříletá dcera Petruška, která, jak se zdá, má ráda prostředí kolem aut a závodů. Když nemůže do servisu, tak fandí alespoň z domova. Uvidím, jakým směrem se rozhodne jít a pokud by měla zájem o závody, určitě ji v tom všichni z rodiny podpoříme.“
Poděkování…
„Chtěl bych určitě poděkovat obchodním partnerům a sponzorům za jejich pomoc, neboť tento krásný sport je čím dál víc finančně náročnější. Dále bych rád poděkoval tátovi za perfektní servis, pomoc a trpělivost. Mé díky patří i spolujezdcům za skvělou práci. A nesmím zapomenout ani na rodinu, u které nacházím maximální podporu. Asi bych dostal za uši, kdybych si nevzpomněl na fanoušky, takže díky všem, kteří nám fandíte podél tratí.“
Takže Míro, jak je to s tím „Antoanem“?
„Kdysi dávno jsem zdědil po mamce auto Opel Kadett, kterému říkala Toník. Když Kadett prošel několika sportovními úpravami, tak jsem jej pozvedl na Antoan. To se u lidí v mém okolí ujalo a tato přezdívka mi zůstala dodnes (smích).“