Zlínská Barum Rally byla pro Subaru Duck Czech National Team jediným domácím mistrovským startem, i proto byla soutěžní motivace ještě silnější než obvykle a ani v přípravě týmu pochopitelně nebylo možné cokoliv zanedbat. Vojtěch Štajf s Františkem Rajnohou do ní vstupovali jako lídři hodnocení ERC2 v rámci mistrovství Evropy, nicméně jejich velkou touhou bylo uspět nejen v měření sil s „evropskými“ soupeři, ale také s domácí špičkou pilotů produkčních vozů. Na startu této kategorie se sešlo celkem 26 vozů, a tak bylo dopředu jasné, že dojet si pro každé medailové umístění bude velmi tvrdým oříškem.
Už jsme si zvykli, že každé soutěži evropského šampionátu předchází kvalifikační zkouška, ve které se mezi přihlášenými jezdci rozhoduje o startovním pořadí i v jednotlivých kategoriích. Vzhledem ke kratší vzdálenosti bývá kolikrát v jedné sekundě několik soutěžících a výsledky kvalifikace se tak měří dokonce na tisíciny sekundy. V kvalifikaci tak soupeře výrazně zaskočil průběžně druhý Maďar Dávid Botka, jehož lancer byl výrazně rychlejší než vozy Subaru Impreza WRX STI Vojtěch Štajfa i Dominikase Butvylase, Maďar dokázal dokonce zajet čas na úrovni speciálů R5 a S2000 Jakeše, Černého či továrního peugeotu Charlese Martina. Večerní městskou superspeciálku měli účastníci seriálu ERC2 pokaženou díky neukázněným divákům a přidělování náhradních časů, závodit se tak zostra začalo až v sobotu. Hned od úvodních rychlostních zkoušek bylo zřejmé, jak je špička pilotů domácích produkčních vozů vyrovnaná, v obdobném tempu jako Kopáček či Březík jel také Litevec Butvilas. Štajf se držel pár vteřin za zkušeným domácím Martinem Březíkem, který žije nedaleko cíle jedné z rychlostních zkoušek. „Pouze Botka nám všem opět výrazně ujížděl, přestože se jednalo o jeho premiérový start ve Zlíně. Jeho sobotní rychlost všechny opravdu překvapovala, při minulém asfaltovém porovnání v Severním Irsku za námi totiž zaostával,“ popisuje pražský pilot. „Nicméně soustředili jsme se na svou jízdu a drželi vysoké tempo, odměnou nám byla druhá příčka v sobotní etapě jak v národním mistráku, tak i v hodnocení ERC2, kde naopak dalšího soupeře Butvilase srazil v pořadí defekt. My měli v tomto směru tentokrát štěstí a na prázdném kole jsme dojížděli pouze závěr Pinduly, kde to pro nás neznamenalo větší časovou ztrátu.
Barum Rally byla tentokrát pro nás téměř bezproblémovou soutěží. Ve voze bylo sice díky počasí velké horko, v tomto směru to byl ale dobrý trénink na závody v Mexiku a na Kypru, kam se snad také vydáme. Teplé počasí nám naopak velmi usnadnilo volbu pneumatik – celou soutěž jsme obouvali tvrdý slik.Podobné to však bylo i s nastavením podvozku a diferenciálů, setup vozu jsme od startu do cíle neměnili. Nedělní etapa nám vyšla ještě lépe než sobota. V neděli pak i Maďar Botka začal jezdit vyrovnané časy se zbytkem špičky, nám se jej podařilo v rámci etapy porazit a získat tak navíc dva body, které se mohou v konečném účtování ERC2 hodit. Vyhráli jsme i druhou etapu v rámci MČR produkčních vozů, což nás hodně potěšilo – vzhledem k tomu, že se jednalo o náš jediný letošní domácí start, nevěděli jsme dopředu, jak budeme tempu letošní domácí špičky stačit. Nakonec bitva skončila kuriózně. Jak jsem již říkal, úřadujícího sprintového šampióna této kategorie Martina Březíka jsme v neděli porazili, nicméně přesně jen o tolik, o kolik on porazil v sobotu nás. Výsledkem tedy byla po víc jak sto čtyřiceti minutách ostrého závodění naprostá plichta našich časů – vítězem byl zcela podle pravidel vyhlášen Březík díky lepšímu výsledku z úvodu soutěže, kdy na mé jízdě ještě mohla být trochu znát dvouměsíční závodnická pauza. Samozřejmě výsledek nám udělal velkou radost a jen završil naši dobrý dojem z Barumky – vždyť jsme nejen přivezli domů poháry, ale zejména prodloužili sérii spolehlivých výkonů. Šestý start v mistrovství Evropy jsme proměnili v šesté dojetí do cíle, navíc jsme udrželi vedení v hodnocení ERC2. Našeho výkonu si pak všimli i v továrním týmu Peugeot a pozvali mě o nadcházejícím víkendu na testování Peugeotu 208 T16 do Francie. Taková nabídka se neodmítá a beru to jako ocenění našich výkonů v letošním ERC.
Ve Zlíně ale bodovali i naši sokové Butvilas a Botka, což při systému započítávání sedmi výsledků z deseti soutěží nijak nevyjasnilo situaci v boji o evropský titul. V našem původním plánu před sezónou bylo pět zahraničních startů (a k tomu samozřejmě Barum Rally), teď ale pochopitelně boj nehodláme vzdát a usilovně sháníme prostředky i pro start na Kypru tak, abychom o naděje na mistrovskou korunu úplně nepřišli. Kvůli závodu La Carrera Panamericana totiž najisto nebudu moci závodit v Řecku, rozhodující klání o titul se tak zřejmě odehraje v říjnu ve Švýcarsku, kde nechceme chybět,“ osvětluje své další plány Štajf. A proč je u hodnocení bezproblémové Barumky slovo „téměř“?
„Dokonalou radost nám pokazili komisaři, ale to i dalším víc jak třiceti posádkám. Bylo to díky těžko pochopitelnému rozhodnutí o pokutách v řádu stovek Eur za poškozené čárové kódy na bočnicích pneumatik, které rychlou jízdou logicky došly k úhoně. Komisaři FIA trestali poškození čárových kódů přesto, že měli opsaná i výrobní čísla pneumatik, a ta zcela souhlasila – další předpis navíc hovoří o maximálním počtu pneumatik pro soutěž, takže zkrátka ojeté gumy jsme nuceni používat alespoň v rezervě… Kdyby se jednalo o nějakou chybu, kterou jsme zavinili nebo byli schopni ovlivnit, dokázal bych pokuty pochopit. Takhle ale mám spíš pocit, že komisaři dostali pokyn vybrat od posádek peníze stůj co stůj, a to je dost nefér. Navíc při našem napjatém rozpočtu by se teď peníze utracené za pokuty moc hodily třeba na letenky na Kypr,“ zakončil zklamaně svoje povídání jedenačtyřicetiletý jezdec.
